Novoroční kuchařská inspirace nejen pro sličné dcery se valí do domovů čtyřech výherců "vánoční" soutěže. Ta se nesla v duchu známého: Dobrého po málu. Těžko se mi vybíralo, ale nakonec pozice jupiteru s kolidující astrálou Neptunu daly vzniknout právoplatné výherní listině. Překvapením (i pro hvězdy) bylo vítězství dvou mužských příspěvků. Ilustrace na titulce je konečně součást jednoho z nich.
Dcera číslo jedna putuje k Pavlovi
1) nejoblibenejsi jidla jsou 2.
Zaprve je to porkova polevka, kde je porek velmi jemne rozmixovany, ze vlastne clovek citi jen jeho chut, jinak ho "nevidi", a ve ktere je take hodne citit smetana. Proste jemna smetanova porkova polevka... Je proste vynikajiciiiii :-)
Jako hlavni jidlo jsou to karbanatky z rucne namleteho masa (coz u nas ne zrovna profi gurmetu neni vzdy zvykem :-)) , ke kterym je jako priloha mensi brambory rozkrajene na ctvrtky, uvarene a nasledne orestovane do zlate barvy. To nejlepsi je ale to "nejjednodusi" - plnotucna horcice michana s krajenou cibuli a s pridavkem medu (ale toho medu je tam jen malo). Cela nase rodina to miluje a at ji mamka udela kolik chce, nikdy nic nezbude :-)
2) jidla co nemusim
testovinovy salat. Ano, je to zdrava strava, je to pestre jidlo, ale mamka se to rozhodla delat casteji nez mam rad, a ma stale pocit ze to mam rad :-) I kdyz uz malinko naznacuju, ze to nemusi byt tak casto, stejne se to obcas zjevi na stole. Slozeni toho salatu je velmi proste - testoviny ve tvaru malinkych muslicek, do toho kukurice, porek, kapie, do celeho salatu zamichat trochu olivoveho oleje a je to. Temer vzdy je to jako priloha k nejakemu jinemu jidlu, ale pokud se do toho salatu da tunak nebo neco obdobneho, muze z toho byt stridme hlavni jidlo.
Dcera číslo dva putuje k Dáše
Ahoj mami,
včera když jste odjížděli, jsem Ti zapomněla přibalit na cestu ke čtení tu novou krásnou knihu o Provence...tak ji máš u nás, bude se Ti moc líbit. Jak se máte? Cesta byla příjemná? Hezky si s tátou dovolenou užijte!
Mami, víš na co jsem si včera vzpomněla? Je to úplná hloupost, ale musím Ti to napsat...... Pamatuješ si, jak jsme se v roce 83 stěhovali do Brna? Jeli jsme 30. června, kdy nám i Tobě skončila škola, vlakem do Brna. Vidím to jako dnes, byl nádherný slunečný den, opustili jsme náš dům v Bystřici, ve vlaku jsme z okýnka vyhodili klíče od všech zámků ve starém bytě do pole u cesty a uháněli vstříc "velkoměstu" :) Vezli jsme v košíku to malé černé kotě pro tetu Ivu, po cestě mňoukalo a chtělo ven... Cestou z nádraží jsme koupili krabici chlebíčků a Ty jsi chtěla jít na Zelňák, kde prodávali spoustu zeleniny, květin a bylinek, ale hlavně - téměř ve všech stáncích čerstvé jahody! Koupili jsme si celou dřevěnou bedýnku...a začaly prázdniny!
První prázdniny v Brně a my všichni jsme měli radost, že je stěhování za námi a začíná dvouměsíční volno a nové dobrodružství. A doma jsi udělala tu nejbáječnější věc - připravila jsi pro nás poprvé v Brně Tvoje vyhlášené tvarohové knedlíky s jahodovou omáčkou. My jsme Ti ani moc nechtěli pomáhat, dodnes to nepochopím - kolik jich muselo být, bráchové jich přece snědli desítky! Chutnaly (a dodnes chutnají) báječně! Uvnitř miniaturních kouliček z nadýchaného hedvábného tvarohového těsta se skrývala čerstvá jahoda plná ovocné šťávy. Dostali jsme od Tebe pár knedlíčků na talíř a Ty jsi nám je zalila úžasně dobrou jahodovou omáčkou z porcelánové konvičky se zlatým okrajem. Stokrát jsme se o to pokoušela, napodobit tu chuť a správnou konzistenci té "majdičky". Tmavě červená a hustá omáčka se silnou vůní čerstvých jahod, které jsou dokonalé právě jen na konci června, kdy začíná bezstarostné léto. Nikdy se mi to nepodařilo tak dobře jako Tobě, i když mám náruč čerstvých jahod každý rok a dokonce i tu vzpomínkovou konvičku od Tebe nyní ve své kuchyni.
Tyhle knedlíky měly čarovné aroma sluncem rozpáleného jehličí a volných dní plných báječných vylomenin a zážitků. Nakonec se z toho stala krásná rodinná tradice, že? Strašně moc se už těším na ty letošní. Přibal do nich prosím zase tu příchuť domova a dlouhého léta. Slibuju, že 30. června půjdu na "rynek" a koupím ty nejvoňavější jahody pod sluncem, teplé od sluníčka... Přinesu je, všechny pozveme a zalistujeme starými alby. Posílám Ti jednu fotku (i když jsou to maliny), kterou jsem našla ve svém archivu, musel to fotit táta, protože je to z té várky, kterou jste scanovali, je krásná.
Prosím Tě nezlob se na mě ani na ségru, je prostě ukecaná a pustila si pusu na špacír o té kávě, která mi u Tebe údajně nechutná. Ach jo, jak teď z toho ven? Je fakt, že „česká zalejvaná“ tak úplně není můj oblíbený šálek kávy, ale u vás v kuchyni je vždy taková pohoda, že si toho „Turka i s okurkama“ vždycky dám, však víš! I když se na mě zlobíš, že ho nikdy nedopiju J
Mami, posílejte fotky a zprávy jak se máte, v sobotu pro vás přijedu. PS: říkala jsem Ti to? Na GurmetKlubu jsem vyhrála novou Kuchařku pro dceru, až přijedeš, prolistujeme a nějaký recept vyzkoušíme, jo? Pusu Tobě i tátovi d.
Dcera číslo tři putuje k Lukášovi
Dcera číslo čtyři putuje k Mileně
1. Špenátové palačinky
Mňam!!! Kdo je nezkusil, neuvěří. I když vlastně fakt, že i když je tohle kompletně bezmasé jídlo, s Pepkovo zeleninou, zdravé rozhodně není a to už svědčí o tom, že by chutné být mělo. Mamka vždycky nasmažila klasické palačinky (bývalo přibližně 12 palačinek na 1 špenátový protlak) a pomazala je ještě klasičtějším dušeným špenátem - šupla protlak na cibulku, trochu mléka, podusit, sůl, pepř, česnek, hodně česneku!, vajíčko a jíška na zahuštění - s tou malou obměnou, že špenát byl víc jíškovější, aby se mu při smažení hůř utíkalo ven. A palačinka se špenátem se zarolovala. A tohle byl důvod, proč mi špenátové palačinky byly tak vzácné - obalování v trojobale - velká piplačka a ještě větší opruz. Aby špenát z palačinek při smažení nevytekl, pro jistotu se palačinky pak ještě jednou okoupaly v rozšlehaných vejcích a pak byly ováleny druhou vrstvou strouhanky. Osmažené ve vyšší vrstvě oleje jsou hodně vydatné, ale božské. Jen jsem si vždycky nedočkavostí spálila (a stále pálím, když mám chuť a čas proces výroby podstoupit) jazyk o vařící špenát...
2. Dušená kapusta
Už jen to pomyšlení mi vyvolává pnutí v trávicím traktu. Podrobný recept neznám, protože, sakra, co nežeru, po tom nepátrám!!! Nevábnou šlichta pochybné žlutohnědé barvy zvaná dušená kapusta maminka patrně připravovala podušením na proužky nakrájené kapusty na cibulce spolu s kostičkami brambor až do skoro úplného rozblemcání, osolilo se to, opepřilo se to, patřičně se to zahustilo a hodilo na stůl. Mamka vždycky ke kapustě upekla v troubě půlky buřtů nakrájených "na ježka". Bohužel jejich konzumace byla podmíněna spořádáním odpovídajícího množství - zas to slovní spojení - DUŠENÉ KAPUSTYYY! Uhua-uááá, uteč, kdo můžeš!!!
GRATULUJI!
|